Macedónsko, Bulharsko, Grécko - Srdce Veľkého Macedónska s kulinárskymi zážitkami

Makedonie nás přivítá hlavním městem do kterého dorazíme v ranních hodinách. Společně si projdeme nejduležitější a nejzajímavější místa města, po kterém bude následovat volný program (návštěvy muzeí, galerií, relax). Odjezd k vykopávkám antického města, leřícího na soutoku Vardaru a Crne reky, na bývalé křižovatce dvou antických cest. Nedaleko odtud se už nachází místo našeho pobytu - vinařské město Negotino.Večer bude následovat návšteva moderní výroby makedonského vína - ochutnávka až 7mi druhů vín a následná neomezená konzumace. možnost nákupu vín za příznivé ceny přímo od výrobce.

Tento den prozkoumáme část horstva Kožuf - konkrétně pohoří Višešnica ve kterém se nachází jedno z nejveětších umělých jezer v Makedonii. Lodí se vydáme na samotný konec jezera, kde na nás bude čekat malebný klášter Sv. Gorgi. Vychutnáme si tento nedostupný kout Makedonie, odpočinkem u kostelíka a průzkumem okolí, zatímco místní obyvatelé nám připraví piknik v podobě čerstvých ryb z jezera. Cesta zpět k autobusu a krátký přejezd do Negotina.

Demir Kapija - turecky železná vrata. Před 200lety zde nebyla rychlostní silnice spojující Makedonii se Soluní, makedonská železnice ještě ani neexistovala - při této předtavě se nám až tají dech, co příroda dokázala vytvořit. Přirozená hranice a zároveň střet vnitrozemského a přímořského klimatu. Soutěskou, přes mostky a brody potoka se dostaneme do už skoro vybydlených juruckých vesniček. Juruci, původní turecké obyvatelstvo, které za nadvlády osmanské říše bylo v kraji zcela běžné, bylo po pádu říše vyhnáno, nebo sami odešli zpět do Turecka. Někteří však zůstali a dosud žijí pasteveckým a zemědělským způsobem. Jsou zcela nezávislí na makedonském státě, mají vlastní kulturu i jazyk. Pastevecké cestičky nás zavedou na horské pásmo, které je obklopuje - nádherné výhledy na neobydlenou oblastjihovýchodní Makedonie a Vardarskou nížinu. Na horizontu se pak rýsuje horstvo Kožuf. Zpět do Negotina, kde na nás bude večer čekat hostina v podobě jehněčích hodů, čerstvého salátu a lahodného vína

Dá se říci, že se jedná o odpočinkový den po turistice a hodech. Opustíme vinařský kraj a vydáme se na řecko-makedonské hranice s Dojranským jezerem. Dříve se jednalo o letní resort, ale Řekové začali využívat vodu z jezera k zavlažování - došlo tak k prudkému snížení hladiny až na takovou mez, že jezero se stalo v dnešní době spíše ptačí reservací. Přesto okolí může hodně nabídnout - relaxace u jezera, restaurace s chutnou rybou, vzpomínka na prudké boje z první světové války (jediné vítězství Bulharska nad Francouzsko-anglickými vojsky). Následuje přesun do okresního města Strumice. V jeho okolí se nachází dva nádherné kláštery (mužský a ženský) - dějiště masakru vojsk cara Samuela. Město Strumica s místní dominantou - Samuelův hrad (impozantní pohled na město a bulharské hraniční horské pásmo. Přes hranice se dostaneme do Pirinské Makedonie (Bulharsko) - nocleh v řecko-bulharském hraničním pohoří Belasica.

Belasica nenabízí vysokohorský charakter turistiky. Připomíná spíše Ukrajinské Karpaty - poloniny. Brzo ráno, lesními cestami vystoupamé k bývalé vojenské základně (kasárna) - dnes horská chata (možnost občerstvení a odpočinku). Les zcela zmizí a my pomalu stoupáme do náhorních partií - hranice Řecka s Bulharskem. Uchvacující pohled jižním směrem, kdy pohoří prudce spadá do soluňské nížiny. Při zpětném pohledu do Bulharska se pod náma rozprostírá Strmské a Strumické údolí se stejnojmenýma řekama, impozantní Pirin s vrcholy převyšujícímy 2.500 m trůní na horizontu. Pro méne zdatné se pak nabízí relaxační vycházka k nedalekému vodopádu (od chaty). Odjezd do melnického vinného regionu s těžkými červenými víny - odrůda melnické červené, původem z daleké Sýrie. Ubytujeme se v jednom z místních hotelů - večerní posezení u melnického vína, které si Sir Winston Churchil natolik oblíbil, že několik lahví vína objednal na svadbu jeho syna.

Údolím mezi melnickýma pyramidama se vydáme k jednomu z místních klášterů. Vystoupáme na samotné pyramidy (v dnešní době široká zpevněná cesta se zábradlím) - pohádkový rozhled do melnického kraje, Belasicu a pirinský kraj vůbec. Snad nejmalebnější klášter Bulharska nás přivítá svou klidností a tichostí. Stejnou cestou zpět do Melniku, relax, odpoledne přesun autobusem do podhůří Pirinu na horskou chatu.

těžko popisovat - kdo nezažil na vlastní oči, nepochopí :o) Pár informací k celodenní turistice, nejtěžší na celém dni je prvotní převýšení, které dá některým hodně zabrat, není kam pospíchat, na konci tohoto kopce na nás všechny čeká příjemná chata, kde se můžeme občerstvit a načerpat síly na další cestu - následuje lehké a postupné převýšení až do sedla ve 2500 metrové nadmořské výšce - možnost cca 10km okruhu přes Tevna Ezera s horskou chatou (občerstvení), nebo výstup na vrchol Kamenica (2822 m) - nepopsatelné výhledy. stejnou cestou zpět na start (horskou chatu).

Pod pohořím Pirin leží lázeňské město Sandanski - údajně rodiště Spartaka (archeologické nálezy thráckého města), nákupy a procházka městem (individuální). Následuje přesun k jednomu z největších a nejduležitějších klášterů Bulharska (na seznamu UNESCO) - Rilski Manastir, prohlídka kláštera a centrálního kostela, rozchod (krátké volno). Odjezd do podhůří Rily - Lázeňská vesnička s nejteplejším pramenem v Bulharsku.

Ráno se přesuneme do oblasti hlavního města Bulharska - Sofie. Lanovkou vyjedeme do horského střediska Aleko, odtud pěšky (nebo lanovkou) na vrcholové partie pohoří Vitoša (horská chata a kamenné řeky). Zpět stejnou cestou a MHD do centra Sofie - krátká prohlídka centra s průvodcem, volný program. Odjezd v pozdních odpoledních hodinách směr ČR